
Muzejní tradicí jsou pamětní razítka z dílny grafika a heraldika Zdirada J. K. Čecha, která vytváří k menším i větším výročím naší instituce. A letos slavíme 120 let působení píseckého muzea na bývalém královském hradě. Razítko je dostupné na pokladně a můžete
si ho nechat otisknout třeba do svých cestovních deníků.
AKTUÁLNÍ AKCE MUZEA
Permanentní p(l)ast | Petra Vichrová
4. 8. - 18. 9. 2022, Malé výstavní síně | Vernisáž výstavy ve středu 3. 8. v 17 hodin | Komentovaná prohlídka výstavy 6. září v 16 hodin | V současné době je jedním z hlavních témat ve společnosti ochrana životního prostředí. V této souvislosti se mluví o ne/používání plastů, které nás obklopují na každém kroku. Výstava hyperrealistické malby poukazuje na problém nadprodukce a konzumu. Plast je atributem moderní společnosti, která se tak dostává do dlouhotrvající pasti.
Keltové na jihu Boiohaema
3. 6. – 11. 9. 2022, Galerie muzea | Největší výstavní počin píseckého muzea v letošní letní sezóně představí nejnovější archeologické nálezy ze starší doby železné (800 př. n. l. až zlom letopočtu). Předměty budou zasazeny do každodenního života tehdejších obyvatel. Doba Keltů představuje civilizační zvrat spojený s řadou vymožeností – zejména se zpracováním železa a skla, na výrazně vyšší úroveň Kelti povznesli i další řemesla jako bylo například hrnčířství nebo zpracování jantaru.
Václav Bláha | Kresba, grafika, typografie
2. 6. – 28. 8. 2022, Chodba knihovny | K nedožitým 100. narozeninám | Před koncem roku zemřel v úctyhodném věku nedožitých sta let typograf, grafik, ilustrátor a malíř Václav Bláha st. Byl znám především pro svojí typografickou tvorbu, za kterou získal mnohá ocenění doma i v zahraničí. Významně pozvedl knižní kulturu a jeho práce patří k vrcholům české i slovenské typografie.
Protivínský lazaret za I. světové války
11. 8. – 30. 10. 2022, Památník města Protivína | Historicko-dokumentační výstava o léčení raněných vojáků na protivínském zámku za Velké války. Výstava připomene jednu etapu v dějinách protivínského zámku – dobu I. světové války, kdy jeho prostory sloužily Rakousko–uherské armádě jako lazaret. Byl zřízen jako odbočka Červeného kříže Terezií ze Schwarzenberga a řídícím lékařem zde byl známý protivínský lékař – Dr. Křišťan Pokorný.
PRÁCHEŇSKÉ MUZEUM PÍSEK
Plastický obraz
píseckého regionu
Návštěvníka čekají témata Pravěk a doba slovanská, Počátky hradu a města Písku. Dějiny regionu, Chráněná území, Nerostné bohatství, Kulturní tradice Písecka, Zlato v Pootaví, Ryby a rybářství (což je ojedinělá expozice živých
tvorů v muzeu).
STÁLÉ EXPOZICE

Počátky hradu
a města Písku
Expozice umístěná v unikátní dochované části gotického hradu - rytířském sále - nabízí pohled na původní charakter hradu i poznatky o vzniku města. Návštěvníci oceňují modely hradu z různých stádií jeho výzkumu, stejně tak jako sbírkové předměty, které toto téma ilustrují.

Nerostné bohatství
Expozice návštěvníky seznamuje s geologií a mineralogií Písecka. Je členěna chronologicky podle geologických jednotek a minerálních paragenezí, které jsou ve vitrínách dokumentovány ukázkami nejvýznamnějších hornin a nerostů.

Ryby a rybářství
Expozice prezentuje ryby českých řek, rybníků a přehradních nádrží v sedmi akváriích o objemu 2 000 litrů, dvou akvárií o objemu 2 500 litrů a jedné průhledové nádrži o objemu 130 litrů. Pravidelně zde bývá vystaveno 16 až 20 druhů ryb.
Programy pro školy
Doprovodné programy a tvůrčí dílny připravují muzejní pedagogové ke stálým expozicím i k aktuálním výstavám. Charakter vyučování v muzeu odpovídá věku žáků a vychází z Rámcových vzdělávacích programů jednotlivých stupňů škol. Během výuky jsou děti vedeny k aktivitě, k rozvoji představivosti a k tvůrčím řešením.
NAVŠTIVTE TAKÉ
Památník města
Protivína
Mezi léty 2000 až 2008 se muzeum rozrostlo o specializovanou expozici Exotická příroda - s důrazem na její pestrost a různorodost. Ve ztemnělém prostředí pralesa představí expozice „Exotický svět hmyzu“ motýly, sarančata, pavouky a mnoho dalších druhů. „Svět pod mořskou hladinou“ je ukázkou bohaté kolekce mořských živočichů ve stylizovaném prostředí korálových útesů.
Památník Adolfa
Heyduka
V roce 1900 si básník nechal vystavět podle návrhu se symboly básnictví – pegasem a labutí. Po smrti paní Heydukové zde byl zřízen památník, který spravuje Prácheňské muzeum v Písku. Jsou zde dochovány básníkova pracovna, jídelna a salon, a to včetně nábytku, knihovny, obrazů i drobných užitkových předmětů. Památník doplňuje malá nově zřízená expozice o životě a díle básníka.
Pozorovací věž
Řežabinec
Od roku 1949 je zde chráněn 104 ha velký rybník (největší v okrese Písek) a od roku 1985 i území tůní na jeho východním břehu. V současné době je nejvýznamnější složkou rezervace ptactvo v rákosinách pobřeží a porostech tůní a také obojživelníci v tůních.
GEOLOGICKÉ STRÁNKY
Unikátní sbírka
nerostného bohatství
Jak je u muzejních sbírek obvyklé, i v píseckém muzeu je jen malá část ukázek minerálů a hornin veřejnosti prezentována formou stálé expozice. Naprostá většina sbírkových vzorků je uložena v depozitáři, kde je zajištěna jejich ochrana a trvalé uchování. Slouží především k vědeckým a studijním účelům, příp. jsou občas v menší míře využívány ke krátkodobým výstavám, a zůstávají proto běžným návštěvníkům skryty.
ČLÁNKY / FOTA
Návrat oltáře
V pondělí 4. dubna tohoto roku byla završena reinstalace oltáře sv. Marie Magdalény na jeho původní místo v píseckém kostele Nejsvětější Trojice.
Zvonek zelený – pták roku 2022
Je to poměrně nenápadný pták a jak napovídá jeho jméno – zpěv opravdu připomíná známé citoslovce pro zvonění – „cililink“.
Domovní znamení Zlatý klíč
Prácheňské muzeum každoročně rozšiřuje svůj inventář o stovky, mnohdy i tisíce nových předmětů. V roce 2022 k nim přibylo známé domovní znamení.
Knihovna
Knihovna, jejíž počátky sahají až do doby vzniku muzea, se postupem času rozrostla na jednu z nejvýznamnějších muzejních knihoven nejen jižních Čech.
Kromě fondů odborné a regionální literatury, které jsou průběžně doplňovány, obsahuje významný konzervační fond. Ten je tvořen z pozůstalosti získanými soukromými knihovnami básníka Adolfa Heyduka (cca 3400 svazků), regionalisty a bibliofila Jaromíra Malého (cca 5250 svazků) a regionalisty Ivo Beneše (cca 6300 svazků).