Stálé expozice

Stále expozice vám přiblíží to nejzajímavější, co nám zanechali sběratelé, badatelé, vědci, umělci i obyčejní lidé předešlých generací. Objevujte s námi dědictví minulosti a kultury nejen z Písecka.

Počátky hradu a města Písku

Nahlédněte do historie píseckého hradu! Expozice na vás čeká v rytířském sále, unikátní dochované části gotického hradu staré přes 700 let!

Jaký byl původní charakter hradu a jak vznikalo město Písek? Vystavené přeměty i modely hradu a města z různých období krásně ilustrují historii.

Velký gotický sál, označovaný jako „Rytířský“, je grandiózním pozůstatkem píseckého královského hradu. Byl vybudován již za Přemysla Otakara II. (1253-1278); nelze ovšem vyloučit, že počátek jeho výstavby náleží ještě do konce panování Přemyslova otce, krále Václava I. (1230-1253).
Sál je pamětníkem pobytů krále Přemysla, který si Písek velmi oblíbil a často na zdejším hradě přebýval. Leckdy se zde zdržel i několik týdnů. 
Když vejdete do obdélné prostory sálu, nejspíš vás zaujme jeho mírně asymerický půdorys. Místnost je 18,5 metru dlouhá, 7 metrů široká a téměř 6,5 metru vysoká. Při pohledu nahoru vás upoutá žebrová křížová klenba ve třech polích, která je osvětlaná třemi tzv. hrotitými okny. Sál je jednou z mála nedotčených dochovaných staveb tohoto druhu z období velkých přemyslovských králů; písecký hrad samotný pak náleží k nejlépe zachovaným a prozkoumaným „městským“ hradům. Bližší informace k nejstarší výzdobě sálu jsou bohužel neznámé.

V roce 1479, pravděpodobně při příležitosti krajského sjezdu šlechty, byly jeho stěny pokryty řadou maleb s náměty Ukřižování a Klanění sv. Tří králů, s vedutou (malířským záznamem) města Písku doprovázenou turnajovou scénou a s výjevem dobývání města - možná prolomení tureckého obležení Bělehradu v roce 1456. Vymalována zde byla také erbovní galerie čítající 32 znaků a figury evropských panovníků. Současné malby jsou ovšem pouze kopiemi původní výmalby. Dnes je v sále instalována expozice Počátky hradu a města Písku.

Dějiny regionu

Seznamte se s historií regionu od poloviny 13. století až do nedávných událostí roku 1989. Nejbohatší zastoupení sbírkovými předměty různého charakteru nabízí všechna dokumentovaná období. Expozice navazuje na celek "Počátky hradu a města Písku". 

Ukázky různých zbraní, keramiky, uměleckých předmětů a nábytku potěší všechny nadšence pro historii. Oblíbené jsou ukázky dobových platidel, městská pokladna a vybavení lékárny z období baroka.

Do novějších historických období patří exponáty prezentující první snahy o průmyslovou výrobu v Písku, stavbu železnice, zavádění elektrického osvětlení ve městě, výstavba městské elektrárny. K viděnou jsou předměty dokládající činnost různých starých píseckých závodů (např. známá továrna na tabák), zdařilé modely nebo originální sbírkové předměty.
A pokud chcete vidět, jak vypadala prababička dnešních fotografií, jistě vás zaujme daguerrotypie autora Lobethala z Vratislavi (z roku 1846), jejíž originál patří mezi nejvíce ceněné sbírkové předměty Prácheňského muzea v Písku (vystavena je kopie).
Závěr expozice "Dějiny regionu" přes dokumentované období 1. světové války, období 1. republiky, 2. světové války, osvobození a r. 1948, končí listopadem r. 1989 a krátkým obdobím po něm. Expozice (v celém muzeu) jsou pro svou přitažlivost doplněny figurínami postav v životní velikosti, které představují svým charakterem dokumentované celky.

Kulturní tradice Písecka

Jak se vyvíjela písecká kultura od 2. poloviny 19. století do 1. poloviny 20. století. Čím se lidé bavili, co vynalézali, jak tvořili?

Toto široké téma jsme rozdělili do několika celků:
Jan Zachariáš Quast, malíř na porcelán, osobnosti (spisovatelé, další malíři aj.), hudba a školství na Písecku. Všechny jsou zpracovány volným náhledem do historie hlavně od 2. poloviny 19. století do 1. poloviny 20. století.
Zajímavosti o osobnostech se dozvíte jak z ilustrativních textů, tak z jejich osobních předmětů.  Ty jsou symbolicky umístěny ve vitrínách navozujících svou architektonikou atmosféru měšťanských domů z uvedeného období. Celky dokresluje velké množství vystavených předmětů z období tzv. "krásného měšťanského slohu"...
Před vstupem do expozice vás jistě upoutá funkční stroj věžních hodin (z místní radnice) z druhé poloviny 18. století. Jejich pohybující se kyvadlo vítá příchozího již o patro níže hned naproti schodišti.

Nerostné bohatství

Chcete odkrýt tajemství vzniku vltavínů? Zajímá vás, co je pegmatit? Čeká zde na vás obsáhlá expozice o geologii a mineralogii Písecka.

Seznamte se s ukázkami nejvýznamnějších hornin a nerostů. Jsou členěny chronologicky podle geologických jednotek a minerálních paragenezí. Na panelech je expozice doplněna geologickými mapami a fotografiemi jednotlivých geologických lokalit. Velká pozornost je věnována významnému fenoménu -  píseckým pegmatitům, kterými Písek získal v mineralogii světovou proslulost. V samostatné vitríně jsou prezentovány i ukázky populárních vltavínů z lokalit v okolí Písku.

Chráněná území

Písecko se pyšní jednou národní přírodní rezervací, šesti přírodními rezervacemi a třiadvaceti přírodními památkami. Poznejte, které to jsou!

Podle typu chráněného prostředí jsou v expozici chráněná území rozdělena na 6 celků.
Lesní chráněná území zahrnují 6 přírodních rezervací a 7 přírodních památek.
Rybniční chráněná území zahrnují 1 národní přírodní rezervaci a 5 přírodních památek.
Zbylé se řadí do kategorie přírodních památek. Jedná se o 4 typy lučních biotopů, 3 území zahrnující údolní nivy potoků a řek, 3 typy zahrnující geologické útvary a jeden typ celkově krajinářský chránící celou soustavu rybníků. Chráněná území se vám představí formou fotodokumentace, preparátů a herbářových položek.

Zlato v Pootaví

Zlatá horečka na Písecku? Ano, díky nálezu z roku 1927. Ale těžba zlata na Písecku má své kořeny již v pravěku. S jakými nástroji, ve kterých lokalitách a v jakých obdobích se dozvíte v naší speciální expozici.

Seznámí vás s historií těžby zlata v okolí Písku. Objevíte podrobnosti o technologii pravěké a středověké těžby - na kresbách, snímcích, modelech i konkrétních sbírkových předmětech. Hlavním exponátem je přírodní zlato, nalezené roku 1927 u Křepic na Vodňansku. Vystaveny jsou i kopie pravěkých zlatých předmětů nalezených na Písecku.
Vystavené části středověkých zlatorudných mlýnů vás přenesou o mnoho století nazpět a ukážou vám, jak se místní ruda zpracovávala. Starší mlýny byly poháněny ručně, mladší vodním proudem.
Další exponáty pocházejí z archeologických výzkumů rýžovišť a zlatodolů.

Ryby a rybářství

Víte, že v Česku má rybníkářství tradici sahající až do 12. století? A že u nás žije přes 60 druhů ryb? Třetinu z nich si můžete prohlédnout v naší akvarijní expozici. Navíc se můžete podívat, jaké perly umí perlorodka říční!

Ta prezentuje ryby českých řek, rybníků a přehradních nádrží v sedmi akváriích o objemu 2 000 litrů, dvou akvárií o objemu 2 500 litrů a jedné průhledové nádrži o objemu 130 litrů. Pravidelně zde bývá vystaveno 16 až 20 druhů ryb. Některé exempláře dosahují monstrózních rozměrů (sumec, kapři nebo štika).

Expozice živých ryb je doplněna ukázkou historického vybyvení používaného dříve v rybničním rybářství a výstavkou říčních perel místního původu.

Pravěk a doba slovanská

Jakým vývojem prošel život člověka na území současného Písecka od chvíle, kdy si vyrobil první kammený nástroj, přes objevení zpracování železné rudy až po příchod Slovanů? Naše pravěká expozice vám odpoví!

Díky bohaté dokumentaci vás přenese v čase k počátkům osídlení území města a jeho okolí. Jsou zde prezentovány výsledky dlouholetých výzkumů, které jsou podloženy obsáhlým materiálem z různých oblastí Písecka.

Vystaveny jsou štípané kamenné nástroje ze starší a střední doby kamenné a broušené nástroje prvních zemědělců z mladší a pozdní doby kamenné. Doba bronzová je zastoupena výrobky z bronzu a keramikou ze sídlišť, hradišť a pohřebišť. Podobně je tomu s nálezy ze starší doby železné - halštatské kultury – kdy se navíc objevují železné předměty. Zde převažuje pohřební výbava z mohyl. Mladší dobu železnou reprezentují výrobky Keltů. Zastoupeno je i sporadické osídlení germánské. Naši slovanští předci se podle archeologických dokladů objevují na Písecku bezpečně až v 8. století. Expozici uzavírají nálezy z osad, které předcházely založení města.

Písecký venkov v 19. století

...aneb hold výrazným regionálním osobnostem, které k píseckému venkovu neodmyslitelně patří.

Každá z nich však zcela osobitě. Tou první je snad nejznámější český sedlák a vyhlášený silák Jan Cimbura, rodák ze Semic u Písku. Cimbura se představuje jako skutečně žijící postava a připomíná tak, že není jen pouhou figurkou ze světa literární fikce, kterou si ve stejnojmenném románu vymyslel Jindřich Šimon Baar.

S Cimburou souvisí i osobnost druhá. Je jí malíř Jan Hála, zřejmě nejznámější ilustrátor zmíněného románu. A návštěvník v promítaném filmu uvidí, proč se právě jeho obrázky tak zapsaly do povědomí čtenářů. Hála před zhotovením ilustrací ze života Jana Cimbury podnikl na konci třicátých let 20. století  důkladný průzkum vesnic a osad v okolí Písku. Jím zhotovené kresby a malby pak dokumentují jeho okouzlení lidovým prostředím, ale především zachycují maximum z dosud zachovalých tradičních zvyků, tradic a architektury.

Malíř tak navázal na odkaz dalšího malíře Václava Šebeleho, který podnícen Národopisnou výstavou českoslovanskou konanou v Praze roku 1895, objížděl Písecko a črtal, kreslil, maloval, a tak unikátním způsobem zachytil podobu života na vsi na konci 19. století. I jeho s jeho dílem se má možnost návštěvník při prohlídce seznámit. A právě z Šebeleho akvarelů interiérů lidových staveb vychází podoba v květnu 2010 otevřené expozice. Ta ve čtyřech obrazech představuje narození dítěte, život ženy a muže a odchod člověka z pozemského světa. To vše v kulisách a předmětech patřící do doby 19. století. Ty jsou na jedné straně možná překvapivě pestré a barevné, ať již se jedná o postel, skříň, truhlu nebo zástěnu s výjevy světců. Na druhou stranu však odráží i tíhu každodenní domácí a zemědělské práce. Všechny exponáty pocházejí z vlastních bohatých muzejních depozitářů. 

Obrazová galerie českých panovníků

Prohlédněte si impozantní řadu šestnácti olejomaleb českých panovníků, která prošla zajímavými osudy a je zcela mimořádná pro muzejní prostředí.

Tradice panovnických galerií sahá v našich zemích do středověku. Původně byly spjaty s královskými sídly, kde sloužily jako viditelný doklad starobylosti panovnické dynastie. Později byly panovnické galerie pořizovány též pro sídla nejvýznamnějších panských rodů, zejména jako projev reprezentace svého druhu, neboť jejich členové mohli ve svých genealogiích mezi Přemyslovci nalézat své vzdálené příbuzné.

V mírně nadživotní velikosti provedené portréty, které jsou dílem nejméně dvou malířů počátku 18. století, byly kdysi součástí reprezentativní výzdoby koleje řádu Tovaryšstva Ježíšova v Klatovech. Nevíme, kolik obrazů původní galerie čítala, ale vzhledem k zastoupení i méně významných knížat v dochované části je velmi pravděpodobné, že byla bez přerušení vedena od mýtického Čecha až po krále panujícího v době jejího vzniku. Po zrušení jezuitského řádu a tedy i klatovské koleje byl její majetek dán do dražby, ve které přítomný celek roku 1776 získalo královské město Písek. Obrazy pak s přestávkami visívaly na různých místech radnice až do dvacátých let 20. století. Poté se dostaly do sbírek muzea a v letech 2008 a 2009 konečně proběhlo jejich kompletní restaurování, které odstranilo přemalby ze druhé poloviny 19. století.

Všech šestnáct dochovaných pláten je instalováno v chronologické posloupnosti portrétovaných panovníků. Jejich genealogické vztahy (mýtické i historické) zachycuje přehledné schéma provedené na samostatném panelu.
Součástí expozice panovnické obrazové galerie je soubor originálů barokních plastik světců z píseckého Kamenného mostu, které za účelem trvalé instalace zapůjčilo město Písek.