Velké náměstí 114, 397 24 Písek | tel.: +420 382201111 | fax: +420 382201114 | e-mail | Otevírací doba | Vstupné
Home

Zřizovatel: Jihočeský kraj
Krajský úřad
U Zimního stadionu 1952/2
37076, České Budějovice



počítadlo.abz.cz

aktualizováno: 2020-09-21

Aktuální výstava

2. 10. – 1. 11. 2020 / Vernisáž ZRUŠENA



Josef Duspiva, Valentin Horba, David Habermann
– Spolu
Obrazy a sochy

Nová výstava Prácheňského muzea v Písku má jednoduchý název „Spolu“. Při její tvorbě spojili síly tři dobří kamarádi - Josef Duspiva, Valentin Horba a David Habermann.  

Kliknutm otev?ete obrzek
Kliknutm otev?ete obrzek
Kliknutm otev?ete obrzek
Kliknutm otev?ete obrzek
Kliknutm otev?ete obrzek
Kliknutm otev?ete obrzek

Na výstavě nazvané jednoduše “Spolu“ představí Horba s Duspivou své obrazy, které si vlastně zcela protiřečí – každý z nich totiž realitu posunuje a každý zcela opačným směrem. Duspiva je poetický a zádumčivý, Horba se snaží o veselost a rozvernost, umělecký kovář Habermenn a jeho kovové plastiky tak jsou jejich nezbytnou syntézou. Společně vystavují již potřetí.  

Melancholické krajiny Josefa Duspivy, rozverné anděly na plátnech Valentina Horby i mysteriózní kovové figurální plastiky Davida Habermanna budou moci návštěvníci obdivovat v Malých výstavních síních Prácheňského muzea od 2. října až do 1. listopadu.

Josef Duspiva
Narozen 8. ledna 1951
Josef Duspiva vyrůstal v Nekvasovech, v malé vesničce nedaleko Nepomuku. Už od dětského věku tíhnul k tužce, štětci a barvám. Zprvu k akvarelovým, později k temperovým, s jejichž pomocí ztvárňoval své klukovské vidění krajiny a lidí z bezprostředního okolí.
Když se stal členem výtvarné skupiny při MěKS ve Strakonicích, začal se věnovat i technice olejomalby a touto technikou převážně tvoří dosud. Se zmíněnou strakonickou výtvarnou skupinou se zúčastnil několika společných výstav. Počátkem devadesátých let uspořádal první dvě samostatné výstavy ve Františkových Lázních. V Mariánských Lázních pak vystavoval společně se svým přítelem, strakonickým malířem, Miloslavem Brůhou.  
Na soustavnou výtvarnou tvorbu, které se přestal věnovat v průběhu devadesátých let, navázal v roce 2007. Poté následovaly samostatné výstavy v Nepomuku, Plzni, Třemošné u Plzně, Strakonicích, Chanovicích, Klatovech, Písku, Karlových Varech, Prachaticích, Švihově a jinde. V poslední době často vystavuje společně se svým kamarádem, jihočeským malířem, Valentinem Horbou.      
Svůj výtvarný styl sám nazývá jakousi posunutou realitou. Inspiraci pro své obrazy nalézá v pošumavské krajině, ale i v tématice literární či duchovní. Nevyhýbá se ani ostatním tématům, jako jsou zátiší či malba figurální.


David Hugo Habermann

Narozen 20. února 1979
Kovářské řemeslo se v rodině Habermannů dědilo už od dědečka Alfreda (1930 – 2008), který svého vnuka učil převážně kovotepectví. Otec Davida, Alfred Habermann jr. (*1953) pak byl mistrem odborného výcviku na Středním odborném učilišti v Jihlavě.
 Právě u něj pak David Habermann uměleckou kovařinu vystudoval. Jeho závěrečná práce Secesní krbová mřížka byla oceněna 1. místem v kategorii Tovaryšská práce na mezinárodním kovářském sympoziu Hefaiston Helfštýn v roce 1996 a následně se stala i logem pro další ročník tohoto kovářského sympozia.                                                                      
Mezi nejvýznamnější Habermannovy realizace patří například spolupráce na bráně hotelu Dakota v New Yorku, plastika s názvem Vítající v obci Švábov, v Řásné pak plastika s názvem Naslouchající. Od roku 2011 pravidelně vytváří kovaného Šneka, určeného vítězi soutěže Skutek roku Kraje Vysočina.                                                                                              
V současné době žije Habermann v Telči a tvoří v kovárně na Klátovci. Ve své volné tvorbě pracuje s černou ocelí, v konečné úpravě často oživenou kontrastními pastelovými barvami. V duchu rodinné řemeslné tradice zpracovává materiál ručním kováním. Jeho tvorbu zcela vystihuje motto „umělec s dětskou duší“. Častými motivy jsou mu totiž příroda, příběh, tvar koule, biblické náměty a v posledním době se zaměřuje i na práci s figurou.

Valentin Horba
Narozen 26. října 1952
 Už samotné jméno Valentin je latinského původu a znamená zdravý a silný. U kolébky malého Valentinka stály navíc určitě i tři dobrotivé sudičky, které mu darovaly talent, píli a neuvěřitelnou dávku optimismu.
Malovat začal nejprve sám, asi ve 12 letech, jen tak pro radost a zcela bez odborné průpravy. První rady přišly až později a to od bratrance malíře Igora Semiginovského. Rozsáhlejší znalosti z oboru malby získal v letech 1969 – 1971, kdy navštěvoval strakonickou LŠU a maloval pod vedením akademického malíře Jiřího Rejžka. S povinnou vojenskou službou přišly i dva roky spolupráce s dalším významným malířem Marianem Hemelou a s ním i některé poznatky o současném umění.                                                   
Běh života přinesl Valentinu Horbovi i vřelé kontakty s dalšími umělci např. s Václavem Holoubkem, Janem Samcem, Františkem Dragounem, Karlem Oberthorem či Cyrilem Chramostou. Díky svému charakteristickému rukopisu jsou Horbovy obrázky nezaměnitelné s jiným autorem. Jihočeské chalupy a krajina - to jsou nejčastější motivy, které vykresluje na svých plátnech s lehkostí téměř idylickou. Jeho obrazy jsou optimistické, veselé, nádherně barevné domy jako by tančily a hravost malíře dokresluje tu barevný míč, tu ospalá kočka, letadýlko či vzducholoď. Celý život zůstává Valentin Horba věrný svému rodnému Prácheňsku. Z krátkých i delších cest a výletů se vždy vrací domů, do malé vesničky Drhovle, pár kilometrů od Písku i Strakonic. Zde se věnuje své výtvarné práci, která se pro něj stala nejen jeho denním zaměstnáním, ale i velkým životním koníčkem.   Dnes patří Valentin Horba ke střední generaci jihočeských malířů a jeho dílo je zastoupeno v mnoha muzeích, galeriích i soukromých sbírkách.
 

 
Portál byl realizován za finanční podpory města Písku (grantový program města Písku na podporu cestovního ruchu).
© 2020 www.prachenskemuzeum.cz