Zřizovatel: Jihočeský kraj
Krajský úřad
U Zimního stadionu 1952/2
37076, České Budějovice
aktualizováno: 2010-09-06
|
|
8. června - 11. července
"HORÁKOVÁ CZ"
Výstava k 60. výročí procesu s Dr. Miladou Horákovou a spol.
První letní měsíc letošního roku, konkrétně dny od 8. června až do 11. července, je ve výstavním prostoru Chodby Prácheňského muzea v Písku ve znamení události, která na počátku léta roku 1950 doslova šokovala celý svět. První červnové dny tehdy nejen celé Československo sledovalo tzv. proces s vedením záškodnického spiknutí proti republice. Hlavní obviněnou byla někdejší písecká poslankyně Dr. Milada Horáková.
Milada Horáková je v současnosti jedním z nejčastěji zmiňovaných a připomínaných jmen českého veřejného prostoru. Jako oběť justiční vraždy, kdy ve vykonstruovaném procesu byla odsouzena k trestu smrti a na jeho základě i přes mnohé domácí i zahraniční žádosti o milost dne 27. června 1950 také popravena, se stala symbolem bezpráví i vyslovených zločinů komunistického režimu. Jméno Milady Horákové je součástí polistopadové topografie, nese jej řada ulic a dalších míst, pamětních desek a pomníků, vzpomínkových pořadů, politických komentářů a hesel. Je skloňováno při mnohých příležitostech a z mnoha různých důvodů. Každý z nás se již určitě se jménem Milady Horákové setkal a zřejmě se tak stalo v nejasně i jasně odlišných situacích. Milada Horáková jako symbol je projekčním plátnem našeho vztahu k minulosti, otázkám současným a přítomným, plátnem, na němž se odráží náš vztah ke světu, životu a druhým lidem. Milada Horáková je jménem, jehož obsah je často otázkou našeho posuzování, potřeb a představ. Milada Horáková je jménem ženy, kterou mnohdy ani neznáme anebo nechceme znát.
Tyto naše obrazy, projekce a představy, jimž říkáme Milada Horáková, jsou námětem a obsahem výstavy, která je jako připomínka 60. výročí nezákonného procesu s Dr. Horákovou a spol. a především jako připomínka jedné výjimečné ženy k vidění právě na Chodbě knihovny Prácheňského muzea v Písku.
První část je přitom věnována obrazům nepřítele, tak jak byly produkovány zvláště v jihočeském tisku v jarních a letních měsících roku 1950. Nepřítel byl zobrazován jako záškodník a velezrádce (procesy s kláštery a s vedením záškodnického spiknutí), jako imperialista a válečný agresor (válka v Koreji) či jako široce označený škůdce vesnice od mandelinky bramborové po odpírače podpisu mírových rezolucí.
Na obrazy nepřítele z jara a léta roku 1950 plynule navazuje prezentace současného historicko-kritického pohledu na proces s Dr. Horákovou a spol., založená na textech převzatých z webu Totalita.
Dále je prostřednictvím korespondence Karly Kabátové (služebná u Horákových a během věznění Horákových za války také opatrovatelka jejich dcery) a vzpomínek Radky Křivánkové, Bohumila Kozla a Marie Dražkové tematizován vztah Milady Horákové a vůbec rodiny Horákových k Písku.
Obrazy a představy, jimž říkáme Milada Horáková, jsou vlastně jakýmsi druhým životem této výjimečné ženy. Přitom s touto ženou mají mnohdy jen málo společného. Některé z těchto v současnosti živých obrazů, včetně např. vyslovených pomluv (údajná účast mladé Horákové na stržení staroměstského mariánského sloupu v roce 1918), jsou prezentovány v závěrečné části výstavy.
Ačkoli je výstava HORÁKOVÁ CZ zaměřena především na naše obrazy a představy, které si z různých a různě reflektovaných nejen světonázorových stran a pozic do jména Milady Horákové promítáme, je zde možné zaslechnout, např. prostřednictvím vybraných částí dopisů psaných v pankrácké cele smrti, i vlastní hlas Milady Horákové. |
|
|
