Poslední sbohem gumovým kolegům...

Práce v muzeu nepřináší jenom radostné okamžiky. Při jarním gruntování jsme se museli navždy rozloučit se čtyřmi zasloužilými kolegy, kteří od roku 1997 zastávali nelehkou práci v Elektrárně královského města Písku. Odchází na zasloužený odpočinek, který stráví na venkově - v nedalekých Vydlabech.

V elektrárně působili nepřetržitě až do roku 2023, po uzavření tamní stálé expozice si o Vánocích 2024 moc užili svou poslední roli, kdy v našem muzeu vystoupili v malé, ale nezapomenutelné roli koledníků.

Muž po léta zapalující osvětlovací koš si střihl roli svatého Mikuláše. 

Z výběrčího poplatků za elektřinu a chlapíka, který po léta obsluhoval lokomobilu, se zase stali....

.... hrůzostrašní čerti. 

A za strojníka, jehož předobrazem byl skutečný zaměstnanec elektrárny Bouček, se nejenom pro jeho dobráckou povahu stal anděl.

To je již nyní všechno pryč. Zub času je neúprosný a na rozpad tkání, které naše kolegy postihl, léku není.

Z původní party nerozlučných kamarádů tak v elektrárně slouží dál už jen samotný vynálezce František Křižík. Ten útrpně shlíží na současný neradostný stav elektrárny, kterou v Písku v roce 1888 založil, a doufá, že se brzy vše brzy v dobré obrátí...