Písek - Město výstavnické
Veřejnému prostoru poblíž bývalého svatotrojického hřbitova se od počátku 20. století říká Výstaviště. Název je odvozen od akcí, které zde v minulosti probíhaly. Jednodenní hospodářské výstavy se v Písku konaly již v 19. století, a to na různých místech na okraji města, např. v letech 1867, 1876 či 1886.
Významnější však byla třídenní Krajinská hospodářsko-průmyslová výstava, uskutečněná na pahorku vedle Měšťanského pivovaru v roce 1882. Jako vzpomínku na ni uspořádali Písečtí Jubilejní krajinskou výstavu, a to v období od 20. července do 15. září 1912. Měla velký úspěch, navštívilo ji více než 165 tisíc zájemců a místo jejího konání dalo jméno místnímu Výstavišti.
Nebyla však poslední. Písečtí se rozhodli dělat takové akce každých deset let, kdy letopočet zakončovala číslice „2“. A tak se podobná konala v roce 1922. Rok 1932 byl silně poznamenán hospodářskou krizí a roku 1942, za protektorátu bylo již zcela nemožné, nějakou takovou výstavu pořádat. Podobně tomu bylo v dalších desetiletích, to byly zase jiné společenské podmínky…
A tak „Jihočeská živnostensko-průmyslová a hospodářská výstava v Písku 1922“, jak se oficiálně jmenovala, byla a patrně navždy zůstane tou z největších.
Výstavní prostor měl plochu 43 680 m2, další prostory byly v budovách obecné a rolnické školy. Na výstavišti obnovili fontánu, která tam stála již při minulé výstavě, vystavěli velký pavilon o ploše 1 065 m2, tři další polokryté pavilony a rozlehlý přístřešek. Zhruba tři desítky stánků si zřídili sami vystavovatelé. Nejcharakterističtější byl pavilon města Tábora, vystavěný ve stylu tamní věže Kotnov.
Výstaviště bylo osvětleno třiceti reflektory, tisícovkou žárovek a v noci ještě zářila fontána. V restauraci U Zlaté husy zřídil výstavní výbor Informační, inzertní a reklamní kancelář, která mimo jiné vydávala ve velkém nákladu Výstavní věstník. Propagaci zajistil i dvojbarevný plakát od prof. Velenovského, který byl také autorem výstavních nálepek a plaket pro oceněné. Vystavovatelé získali 180 zlatých, 80 stříbrných a 5 bronzových plaket a řadu diplomů.
Mnohé z výstav byly pouze krátkodobé a navíc se na výstavišti stále něco dělo. Každý večer i v neděli přes den vyhrávala vojenská kapela 11. pluku. Konala se benátská noc a několik ohňostrojů, uskutečnily se rozličné přednášky i oborová setkání, např. sjezd jihočeského hasičstva, malozemědělců, organizovaných hostinských, kominíků, kovářů, kolářů, klempířů, jihočeských zahradníků, poštovních zaměstnanců, lesníků, organizovaných turistů, československých socialistů a dalších profesních skupin. Mezi krátkodobé akce patřily např. výstavy koní, hovězího dobytka, vepřového bravu, ovcí, koz, drůbeže, holubů, králíků, psů a loveckých potřeb, včelařská a rybářská výstava.
Své menší či větší stánky s výrobky měli téměř všichni písečtí živnostníci a všechny zdejší továrny. Samozřejmě si možnost prezentace nenechali ujít i někteří mimopísečtí, a tak bylo co vidět po celý den i večer. Vstupné činilo pro dospělé 5 korun, hromadné výpravy platily po čtyřech Kč za osobu a děti a vojáci měli návštěvu za tři koruny. Jednotné vstupné po 17. hodině 1 Kč. Mimoto existovaly i permanentní vstupenky na jméno.
Výstavu otevřel ministr zemědělství Fr. Staněk společně s ministrem obchodu Ing. L. Novákem a předsedou Zemědělské rady Dr. B. Schwarzenberkem. V průběhu jejího trvání přijela celá řada významných hostů. Na 12. srpen byla předjednána i návštěva prezidenta T. G. Masaryka, ten se však zdržel na dovolené na ostrově Capri a z cesty do Písku sešlo.
Pro velký zájem byla výstava o dva týdny prodloužena. Trvala od 15. července do 27. srpna a za tu dobu ji navštívilo 234 100 návštěvníků. Čtvrt milionu návštěvníků, kdy prakticky nejezdila auta ani autobusy, zato zvláštní výstavní vlaky vypravené z mnoha měst – o tom by dnes město velikosti Písku mohlo jen snít. A to měl tehdy Písek skoro o polovinu méně obyvatel – kolem 16 tisíc!
Obrázky pocházejí ze sbírek Prácheňského muzea v Písku
autor: Jiří Prášek další články autora
