
V posledních letech se stalo hezkým zvykem, že muzeum vydává každoročně pamětní razítko. To se obvykle váže na výročí spojená s institucí. Letos se na razítku objevuje připomínka 125. výročí postavení Heydukova domu podle návrhu architekta Jana Kouly. Razítko je možné si nechat natisknout na pokladně muzea.
Komentované prohlídky Elektrárny královského města Písku – historií i možnou budoucností unikátní památky.
Sraz před elektrárnou v ulici Podskalí, rezervace nutná nejpozději den předem na pokladně muzea nebo na: 382 201 111.
Provádět budou Mgr. J. Kouba a Mgr. B. Bernášek. Termíny březen, duben 2025:
sobota 8. 3. od 10 hodin / úterý 18. 3. od 16 hodin / úterý 1. 4. od 16 hodin / sobota 12. 4. od 10 hodin
úterý 22. 4. od 16 hodin / sobota 26. 4. od 10 hodin
AKTUÁLNÍ AKCE MUZEA
Přednáška: Doba Homérských hrdinů a jejich dědiců | Mykény a archaické Řecko
Čtvrtek 20. 2. 2025 v 16 hodin | Přednáškový sál muzea | Přednáší doc. PhDr. Viktor Kubík, Ph.D. | Druhá z cyklu přednášek, které představí vývoj civilizace a umění starověkého Řecka v kontextu ostatních soudobých civilizací.
Do práce i k odpočinku. Sbírka oděvů z 60.-80. let scénografky a kostýmní výtvarnice Andrey Králové
1. 3. – 21. 4. 2025, Galerie muzea | 14. 3. v 17 hodin: Módní přehlídka a komentovaná prohlídka s Andreou Královou
Volání dálek | Kulatiny Spolku Zoogeos i dr. Karla Pecla
1. 3. – 1. 6. 2025 | Vernisáž 1. 3. od 14 hodin, Malé výstavní síně | Třicet let zkoumal Spolek muzejních zoologů ZOOGEOS původní přírodu po celém světě, a ještě déle zakládající člen Spolku – zoolog Prácheňského muzea dr. Karel Pecl. Obě kulatá výročí, a hlavně krásu přírody po celém světě, oslavuje velká retrospektivní výstava.
Vlasta Kálalová-Di Lotti. Příběh doktorky z domu Trubačů
1. 3. – 27. 4. 2025, Chodba knihovny | Výstava byla pro zájem veřejnosti prodloužena. Připomíná jednu z nejvýjimečnějších českých žen 20. století. Její předností byla znalost mnoha jazyků a úspěšné studium medicíny. Před sto lety odjela do Istanbulu a odtud pokračovala do Bagdádu, kde založila soukromou nemocnici. V ní působila jako lékařka, ale pro těžké onemocnění se na počátku třicátých let vrátila do Československa. 8. května 1945 byla celá rodina napadena prchajícími německými vojáky a zabita. Jediná Vlasta přežila.
PRÁCHEŇSKÉ MUZEUM PÍSEK
Plastický obraz
píseckého regionu
Návštěvníka čekají témata Pravěk a doba slovanská, Počátky hradu a města Písku. Dějiny regionu, Chráněná území, Nerostné bohatství, Kulturní tradice Písecka, Zlato v Pootaví, Ryby a rybářství (což je ojedinělá expozice živých
tvorů v muzeu).
STÁLÉ EXPOZICE

Počátky hradu
a města Písku
Expozice umístěná v unikátní dochované části gotického hradu - rytířském sále - nabízí pohled na původní charakter hradu i poznatky o vzniku města. Návštěvníci oceňují modely hradu z různých stádií jeho výzkumu, stejně tak jako sbírkové předměty, které toto téma ilustrují.

Nerostné bohatství
Expozice návštěvníky seznamuje s geologií a mineralogií Písecka. Je členěna chronologicky podle geologických jednotek a minerálních paragenezí, které jsou ve vitrínách dokumentovány ukázkami nejvýznamnějších hornin a nerostů.

Ryby a rybářství
Znovuotevření 18. května 2023 v 16 hodin
Expozice prezentuje ryby českých řek, rybníků a přehradních nádrží v sedmi akváriích o objemu 2 000 litrů, dvou akvárií o objemu 2 500 litrů a jedné průhledové nádrži o objemu 130 litrů. Pravidelně zde bývá vystaveno 16 až 20 druhů ryb.
Programy pro školy
Doprovodné programy a tvůrčí dílny připravují muzejní pedagogové ke stálým expozicím i k aktuálním výstavám. Charakter vyučování v muzeu odpovídá věku žáků a vychází z Rámcových vzdělávacích programů jednotlivých stupňů škol. Během výuky jsou děti vedeny k aktivitě, k rozvoji představivosti a k tvůrčím řešením.
NAVŠTIVTE TAKÉ
Památník města
Protivína
Mezi léty 2000 až 2008 se muzeum rozrostlo o specializovanou expozici Exotická příroda - s důrazem na její pestrost a různorodost. Ve ztemnělém prostředí pralesa představí expozice „Exotický svět hmyzu“ motýly, sarančata, pavouky a mnoho dalších druhů. „Svět pod mořskou hladinou“ je ukázkou bohaté kolekce mořských živočichů ve stylizovaném prostředí korálových útesů.
Památník Adolfa
Heyduka
V roce 1900 si básník nechal vystavět podle návrhu se symboly básnictví – pegasem a labutí. Po smrti paní Heydukové zde byl zřízen památník, který spravuje Prácheňské muzeum v Písku. Jsou zde dochovány básníkova pracovna, jídelna a salon, a to včetně nábytku, knihovny, obrazů i drobných užitkových předmětů. Památník doplňuje malá nově zřízená expozice o životě a díle básníka.
Pozorovací věž
Řežabinec
Od roku 1949 je zde chráněn 104 ha velký rybník (největší v okrese Písek) a od roku 1985 i území tůní na jeho východním břehu. V současné době je nejvýznamnější složkou rezervace ptactvo v rákosinách pobřeží a porostech tůní a také obojživelníci v tůních.
GEOLOGICKÉ STRÁNKY
Unikátní sbírka
nerostného bohatství
Jak je u muzejních sbírek obvyklé, i v píseckém muzeu je jen malá část ukázek minerálů a hornin veřejnosti prezentována formou stálé expozice. Naprostá většina sbírkových vzorků je uložena v depozitáři, kde je zajištěna jejich ochrana a trvalé uchování. Slouží především k vědeckým a studijním účelům, příp. jsou občas v menší míře využívány ke krátkodobým výstavám, a zůstávají proto běžným návštěvníkům skryty.
ČLÁNKY / FOTA / VIDEA
Písecké muzeum má nového ředitele
Od 1. července 2024 vede Prácheňské muzeum v Písku nový ředitel Ivan Náprstek. Ve funkci vystřídal Jiřího Práška, který v čele muzea stál 18 let. Náprstek zvítězil ve výběrovém řízení vypsaném Jihočeským krajem, které muzeum zřizuje.
Rozhovor s Jiřím Práškem
V době, kdy tento rozhovor vychází, se se svými kolegy loučí do penze mířící Jiří Prášek, ředitel Prácheňského muzea v Písku.
Slíbil jsem vydržet do padesátého ročníku
Asi každý už slyšel o dlouhodobém ornitologickém výzkumu na rybníku Řežabinci, který probíhá každoročně ve druhé půlce července. Pořádající Prácheňské muzeum a ornitolog RNDr. Jiří Šebestian nabízí veřejnosti možnost tábor výzkumníků navštívit letos od 23. do 1. 8. od 6 do 18 hodin.
Knihovna
Knihovna, jejíž počátky sahají až do doby vzniku muzea, se postupem času rozrostla na jednu z nejvýznamnějších muzejních knihoven nejen jižních Čech.
Kromě fondů odborné a regionální literatury, které jsou průběžně doplňovány, obsahuje významný konzervační fond. Ten je tvořen z pozůstalosti získanými soukromými knihovnami básníka Adolfa Heyduka (cca 3400 svazků), regionalisty a bibliofila Jaromíra Malého (cca 5250 svazků) a regionalisty Ivo Beneše (cca 6300 svazků).