Zřizovatel: Jihočeský kraj Krajský úřad U Zimního stadionu 1952/2 37076, České Budějovice
aktualizováno: 2019-12-03
|
9. 9. – 1.10. 2017 / vernisáž 8. 9. v 17 hodin
 Okamžiky uplynulých let / fotografie Petra Sirotka
1946 Narodil se 13. května v Praze na Novém Městě 1956 První zaujetí fotografií při setkání s pouličním fotografem 1963–1965 Vyučil se fotografem 1965–1969 Studium umělecké fotografie a filmové kamery na Filmové fakultě AMU Praha u profesorů Jána Šmoka, Václava Hanuše a Ilji Bojanovského 1968 Vystavuje své fotografie na fotografickém veletrhu Photokina 1968, Kolín nad Rýnem 1969 Vytváří série fotografických reportáží z pohřbu Jana Palacha a souvisejících událostí / absolvuje kameramanskou praxi v norské televizi NRK 1970 Během vojenské služby pracuje v Armádním filmu / stává se členem Svazu českých výtvarných umělců / získává cenu UNESCO za vystavený soubor v rámci Photokina 68 1971 Obrazovým redaktorem v nakladatelství Pressfoto, připravil výbor z děl slavných fotografů a filmařů (např. Josefa Sudka) 1972 Objevuje a zachraňuje významnou fotodokumentaci z prací básníka J. V. Sládka a spoluvytváří následnou expozici pro ateliér J. Funkeho v Brně 1973 Účast na půlroční expedici do nepálského Himálaje jako fotograf a kameraman expedice / nasnímal zde materiál pro čtyři dokumenty a nafotil stovky portrétů a zátiší / autorský film Himálaj 73 byl oceněn Cenou Ministerstva školství ČSSR, autorský film Země pod Himálajem se stal nejprodávanějším československým dokumentem po řadu let / pracuje pro Krátký film Praha, kde vytváří řadu dokumentů různého zaměření / jeho filmy reprezentovaly československou filmovou tvorbu na několika mezinárodních filmových festivalech / začíná se více věnovat umělecké fotografii, snímá stovky portrétů, poprvé se věnuje tématu zátiší 1974 Spolupráce na několika výtvarných publikacích – Světem hudebních nástrojů / nakladatelství Olympia vydává cestopisné publikace s jeho fotografiemi z Nepálu Řeka jménem červánky a Šivova velká noc (autor J. Wolf) / vytváří fotografie pro obaly gramofonových desek společností Panton a Supraphon, série plakátů a komerčních filmových klipů (hudebních i reklamních), fotografie architektury / autorská výstava v Kabinetu fotografie J. Funkeho, Brno 1975 Zařazen do dvou významných fotografických slovníků: Camera Obscura a Maxmillan Biographical / získává Cenu Ministerstva kultury ČSSR za práci kameramana na filmu Narozeniny (rež. Milan Peer) / autorská výstava fotografií v Galerii fotografie, Varšava 1976 Získává Cenu Ministerstva kultury ČSSR za práci kameramana na filmu Jakou barvu má Písek (rež. Milan Peer) / autorská výstava fotografií v Galerii Wolla, Varšava 1977–1989 Působí jako kameraman v Krátkém filmu Praha / věnuje se produktové a reklamní fotografii, vytváří kalendáře, plakáty a obaly gramofonových desek 1984 Autorská výstava fotografií v Divadle Na zábradlí, Praha / účast na kolektivních výstavách Česká lyrická fotografie, Londýn a Česká fotografie, San Francisko 1989 Dokumentuje události sametové revoluce pro televizi CNN 1990 Během expedice v Barmě natáčí dva středometrážní dokumenty Yravádí pro německou televizi ARD a ZDF 2000 Série cestopisných filmů z celého světa (Afrika, Amerika aj.) 2002 Autorská výstava fotografií v Golem klubu, Praha 2004 Autorská výstava fotografií v Galerii Soho, Praha / účast na kolektivní výstavě Česká fotografie, Praha 2005 Natáčí autorský vizuálně hudební film Praga musica 2006 Spolupracuje na dokumentárních filmech pro firmu Baťa v Ateliérech Zlín / autorské výstavy fotografií v Divadle Bez zábradlí, Praha a v Muzeu a Pojizerské galerii, Semily 2008 Natáčí autorské dokumentární filmy Karlův most a Český kubismus / je tvůrcem obrazové části muzikálu Kráska a zvíře v Divadle Bez zábradlí (rež. Pavel Toman) 2009 Jako kameraman a fotograf se podílí na seriálu České televize České himálajské dobrodružství 2016 Vydává dvě publikace shrnující jeho celoživotní tvorbu – Zátiší a Nepál / vystavuje v Leica Gallery Prague / výstavy ve Zlíně a Českých Budějovicích
Petr Sirotek je v českém prostředí výjimečným zjevem – jeho profesionální zaměření na práci kameramana, kdy je od počátku sedmdesátých let neustále činným tvůrcem zejména v oblasti dokumentu, je těsně svázáno s jeho tvorbou fotografickou – ať již komerčně zaměřenou na straně jedné, či s prací uměleckého fotografa na straně druhé. Již v dokončené diplomové práci na FAMU se zabýval vztahem obrazového vyjadřování a tvorby fotografa a filmového kameramana.Formuloval tehdy svůj názor na úkoly obou souběžně působících profesí a pokládal fotografa za tvůrce, zatímco kameramana za člena tvůrčího týmu. I když sám později jako výtečný kameraman tento svůj protonázor svojí praxí doplnil a překonal, zůstal oběma profesím věrný po celý svůj další tvůrčí život. Potkáváme jej nadále ve dvou jím souběžně vnímaných a reflektovaných světech – světě dokumentu a uměleckého filmu a zcela svobodné fotografické tvorby, kde na jedné straně pracuje na komerčních zakázkách, na straně druhé pak vytváří svérázný citlivý vizuální poetický komentář poutavého světa druhé poloviny minulého století se všemi jeho vzrušujícími odstíny. A právě této stránce jeho tvorby je věnována naše současná výstava. Jeho fotografická díla mistrným způsobem zpracovávají téma času a jeho plynutí. Ve vystaveném souboru Zátiší nás dostávají mimo reálný svět, používajíc jen zdánlivě slohotvorné postupy tak příbuzné plejádě českých i světových tvůrců druhé poloviny dvacátého století. Výsledky jeho magické pouti se však značně liší – nesledujeme didaktickou tvorbu, sloužící nejrůznějším ideovým a kultovním postulátům. Citlivý divák je osloven opravdovým zastavením času, tichem oněch zátiší, fotografie podtrhují pravý význam toho pojmu. Pracuje s osobitou poezií, světlo a stín jsou jeho zbraněmi a pokud předkládá objekty s prvky absurdity, nenakazuje jim hrát kdovíjaké role. Sirotkova zátiší jsou po řadě let, kdy vznikala, stále plná sdělné energie a nikoliv laciné modernity či poplatnosti. Proto tento soubor otevírá dveře do světa skutečného mistra pozastavení, zapomenutí, lehké melancholie, úsměvného ironického pousmání, přitakání druhé straně reality. Stejně zajímavou je další část expozice,nazvaná Nepál. Ta vznikala v době půlroční expedice v roce 1973 a s obrovskou tvůrčí energií využila takřka panenského prostředí navštívených oblastí. Panenského proto, že Sirotek byl v řadě míst opravdu prvním, kdo místní obyvatele profesionálně portrétoval, prvním, kdo objevoval a zaznamenal nezvyklou krásu v oněch těžkým životem popsaných a formovaných tvářích, snímaných navíc v kouzelném, moderní dobou nedotčeném prostředí. Vznikl tak soubor, který kromě dokumentární hodnoty přináší krásu výtvarnou, kdy s úctou ony portréty čteme, takřka bez dechu sledujeme stopy stovky let jednotvárně žitých životů, práce a příběhů. Životů, jejichž krásy nám zůstávají skryty, zatímco čitelná svědectví nesou ony tváře. Sirotek, jako první český fotograf, objevil nesmírná vizuální bohatství v tenkrát ještě nedotčeném světě. |
|
|