|
2. června - 27. června
 Jaromír Zemina Příběhy a události
Jaromír Zemina – přítelkyně kresba Čím déle se pohybuji ve světě umění, tím víc miluji kresbu a tím víc se upevňuje moje přesvědčení, že ze všech výtvarných disciplín nám ona umožňuje proniknout nejhlouběji do nitra umělce.
Český malíř a historik Jaromír Zemina /narozen 1930 v Přední Ždírnici v Podkrkonoší/, v letech 1949 – 1953 vystudoval na Filozofické fakultě Masarykovy university v Brně / obor historie umění a klasická archeologie/, poté se stal asistentem tamního semináře dějin umění, ale jako „živel ideově škodlivý“musel toto místo brzy opustit. V dalších letech se živil různě, většinou mimo své tehdejší bydliště Brno, kde nesměl být také řádně zaměstnán. Roku 1959 byl přijat do Ústavu teorie a dějin umění ČSAV v Praze, 1961 přešel do Národní galerie / ve druhé polovině 60.let řídil oddělení sbírky 20.století/. V osmdesátých letech zastával funkci hlavního kurátora sbírky zahraniční malby 19. a 20.století. Přednášel dějiny umění na katedrách scénografie a alternativního divadla DAMU.V Čechách i zahraničí připravil řadu historicky zaměřených výstav individuálních /Jan Zrzavý, Jakub Bauernfreund – Andrej Nemeš, František Foltýn, Julius Jakoby, Ladislav Zívr, Alén Diviš aj./ i výstav kolektivních /např. grafika 65, Písek1965, Paris – Prague, Paříž 1966, 36 artisti cecoslovacchi, Turin 1967, Cubist Art from Czechoslovakia, Londýn 1967, Le cubisme a Prague, Brusel 1967, Rotterdam 1968, Artchemo 68 – 69, České umění 1908 – 1968, Praha 1990/. Uspořádal a uvedl také mnoho výstav svých názorově blízkých současníků /Václav Boštík, Vladimír Janoušek, Věra Janoušková, Jiří John, Čestmír Kafka, Alena Kučerová, Zdeněk Palcr, Stanislav Podhrázský, Otakar Slavík, Jan Svoboda, Adriena Šimotová, Jiří Toman aj./. Patřil k tvůrčím skupinám Brno 57 a UB 12, je členem Nové skupiny. Odborné studie a eseje uveřejňoval převážně v domácích časopisech, v sedmdesátých a osmdesátých letech přispíval do neoficiálních sborníků, některé též pomáhal redigovat. Kromě výstavních katalogů vyšla samostatně i jeho monografie o Janu Zrzavém /1963/, o Emilu Fillovi /1970/ a o Jiřím Johnovi/1988/. Podílel se na přípravě knihy Jindřich Prucha v dopisech a vzpomínkách /1988/, dále vydal knihy Vladimír Janoušek /1995/, Velásquez /1998/, Omufrius /2001/ a soubor esejů Z cest a cestiček /2004/. V současnosti se Jaromír Zemina věnuje kurátorské práci, autorskému psaní a fotografii. |